Pokoje pro studenty akademie I pokoje pro personál

Pokojů je tu přesně padesát pro personál a sto pokojů pro studenty akademie
Pokoje jsou po dvou ale jako kluk s klukem a holka s holkou.
Vyberte si číslo pokoje a pak ho vždy napište jako nadpis pro svůj post.

Pokoj č.3
Otevřel dveře od pokoje a vešel dovnitř. Jeho pokoj se skoro vůbec nelišil od ostatních pokojů tady. Jak říkal, jeho spolubydlící byl pryč. Luke pořád nechápal, jak někdo může stávat tak strašně brzo. Ten kluk vždy stává před svítáním a dělá nehorázný hluk, což vždy probudí i Luka. Ale pokaždé když odejde, Luke má možnost znovu zaspat. Šel ke své posteli, odhodil peřiny a sedl si na ní. Pak koukl na Marcuse. "Chovej se jako doma." Usmál se a sáhl po jedné knize, co měl na stolku u postele.

Pokoj č 3
Jeho spolubydlící zde opravdu nebyl. Pokud si Marcus pamatoval tak on žádného neměl, nebo se o to spíše zařídil otec. No jo, sedl si vedle Luka a usmál se na něj, "A je něco co ti na učení nejde nebo tak?" zeptal se

Pokoj č.3
Luke se usmál. "No popravdě většinu hodin zvládám, ale nejvíc tápu v tomhle." Ukázal na knihu co drží v ruce. V té hodině, ať dává sebevětší pozor, tak to prostě nejde pochopit. A nebo tomu prostě nerozumí. "Co ty?" Oplatil mu otázku.

Pokoj č 3
Koukl na název psychologie ohnivců. Pousmál se, "Tak tomuhle rozumím dobře v tom ti mohu pomoct, ačkoliv záleží na tom jak dobře rozumíš svému ohnivci" zamyslí se. Pak na něj koukne "Trochu tápu v aerodynamice....to zas mě moc nejde dohromady" řekne popravdě.

Pokoj č.3
"To je dobře." Odpověděl mu Luke. Jako svého ohnivce znal a chápal, ale prostě to co řeší na hodinách mu prostě neleze do hlavy. "Aerodynamicu neumím úplně na sto procent, ale chápu ji." Usmál se a vytáhl ještě jednu knihu. "Tady mám pár poznámek k té aerodynamice, pokud chceš." Nabídl mu ji. Pak otevřel knihu psychologie.

Pokoj č 3
"Tak se zdá že si můžeme navzájem pomoct" usměje se tedy Marcus na Luka. "Jé tak děkuji" hold se musí opět usmát. Jinak to asi ani nejde, koukl na které straně otevřel Luke psychologii a zamyslel se.

Pokoj č.3
Luke mu přikývl a začal se tak nějak šprtat. Ještě před tím, než se Marcuse pokusí zeptat na to co nechápe, musí najít to čemu nechápe. "Pokud budeš chtít něco vysvětlit, řekni." Poznamenal a usmál se. Páni, bylo zajímavé Marcuse pozorovat, jak se učí.
...
Uběhlo tak pár minut a Luke už nezvládal sedět na jednom místě. Proto se natáhl na postel a hlavu si položil kousek od Marcuse. Po chvíli listování v psychologii, se už musel zeptat. "Tak jo. Něco chápu, ale tohle prostě ne." Otočil knihu směrem k Marcusovi a ukázal na místo odstavce, kde se nacházelo něco jako telepatie mezi ohnivcem a jeho pánem. Nebo něco takového, možná to bylo porozumění...No to je jedno jak se to jmenovalo, prostě to nedokázal pochopit.

Pokoj č 3
Marcus se začetl do těch poznámek a nakonec ho tedy z toho vyrušil až Luke koukl na to co ukázal. Jenom se usmál, "No uvidíme jestli to pochopíš ode mě, v podstatě jde o to že se svým ohnivcem ani nemusíš mluvit stačí třeba oční kontakt aby jste se dorozuměli na tom co provedete v následující minutách...," koukl na Luka

pokoj č.3
"Jasný..." Luke se koukl do knihy. "Aha." A pak se koukl na Marcuse. "Tak jo, já to chápu, ale kdo to vysvětlí ohnivcům?" Uchechtne se. Popravdě mu to přišlo vtipné. Jakmile se už tak nějak naučil co potřeboval zavřel knihu a hodil ji na stůl. Z té dálky se naštěstí trefil. "Chjo...Tolik informací o psychologii." Řekl si pro sebe a zaklonil hlavu, aby viděl Marcusovi do tváře a usmál se. "Jak to jde tobě?" Zeptal se ho.

Pokoj č 3
"Ohnivcům to nemůžeš vysvětlit přijde čas kdy to pochopí sami" řekl a opět se začetl do informací, pomalu to začínal chápat. Kouknul na Luka a usmál se.. "Začínám to trochu už chápat..no nikdo není dokonalý" řekne a zazubí se.

Pokoj č.3
Luke se usmál a dál Marcuse pozoroval. Páni Luke měl opravdu strašnou chuť ho znovu začít líbat. Chjo, co to s ním je. S Marcusem se už zná tak dva roky a zrovna až teď k němu začíná cítit tohle? No popravdě i před rokem se mu líbil, ale teď je to mnohem víc. Když Marcus řekl, že nikdo není dokonalý, měl chuť mu říct, že on jo. Ale jen se usmál.

Pokoj č 3
Nakonec tu knížku odložil, "Myslím že už to je v pohodě.." řekne a usměje se . "Víš já si poprvé se Serafínou takto nerozuměl..Měli jsme i pár problému ale nakonec se to vyřešilo" Usmál se

pokoj č.3
"Se Shadowem moc problémů nemáme. Ale už jsem si zvykl na to, že on to vlastně řeší tak nějak sám tím, že mě ignoruje. Ale pak další den je v pohodě." Usmál se. Popravdě stačí vždy ukázat Shadowi pamlsky a hned je znova v pohodě. Luke se znova posadil. Už ho bolelo za krkem, když se tak nakláněl, aby viděl Marcusovi do tváře. Otočil se k němu a prohrábl si vlasy. Z toho jak ležel je měl trochu přeležené. Pak prostě uděl znovu to co udělal. Znovu ho začal líbat. No jo, hold se mu to ve stáji tak líbilo, že to chtěl znova okusit.

Pokoj č 3
"Tvůj ohnivec by tě právě neměl ignorovat. Tedy někdy to je potřeba" zamyslel se. Pak byl přerušen Lukem který ho začal líbat. Opravdu proti tomu nic neměl a chvíli se s ním líbal. Ale nakonec se od něj odtrhl. "Hele co kdyby jsi v noci šel trénovat se mnou?" Zeptá se

"Pokoj č.3
Luke se usmál. "Klidně." Malý trénink přeci jen nikdy nezaškodí. A taky, pokud nechce prohrát tu soutěž, nebo o jak se to jmenuje, a nechce přijít o Shadowa, tak musí trénovat. Luke se pak znovu otočil a lehl si na záda. Hold má ještě tak, možná ani né hodinu nebo dvě, než mu začne výuka. Chjo, jak mu se dnes nechce. "V kolik v noci?" Zeptal se ho.

Pokoj č 3
Marcus se na něj usmál. "Tak fajn jsem rád že přijdeš" usmál se na něj. A pak se jenom pousmál "O půlnoci a nejlépe přesně" řekne po chvilce naprosto na rovinu a podívá se na Lukeho.

Pokoj č.3
Luke se usmál. "Ok budu tam." Pak si dal ruce za hlavu a protáhl se. Jo k tomu ještě zívl. Pak se začal dívat na strop pokoje. "Ty máš pokoj sám pro sebe, že? Jak se ti to podařilo?" Zeptal se a uchechtl se. Prostě ho to zajímalo. Jako spolubydla mu nevadí, ale občas to má své mouchy.

Pokoj č 3
Marcus se usměje. Ovšem po tom vo se ho na to zeptá Luke jeho úsměv trochu ztvtdl. "No ehm otec to ví že jsem...eh..na kluky a tak zařídil aby jsem byl dál aby mě nikdo nerozptyloval a já se mohl v pokoji sám učit" vychrli na jeden nádech a nervózně se pousmeje

Pokoj č.3
Luke se nemohl udržet, musel se začít mírně smát. A když si všiml Marcusova nervózního pousmání, musel se ještě pořád chechtat a usmívat. Pak jenom natáhl ruku a rozcuchal Marcusovi vlasy. "Promiň" Omluví se jakmile se přestane smát. Pak si dá znovu rice za hlavu a začne se zase věnovat pohledu na strop.

Pokoj č 3
Podívá se na Lukeho poněkud naštvaně ale zároveň smutně. "Táta jak to říct. Nebyl nadšení že jsem gay .... " Povzdechl si Marcus. Trochu sebou cukl když mu Luke rozcuchal vlasy.

Pokoj č.3
Luke se pousmál. "O mně to rodiče ani neví. A taky je jim prt po tom." Prohrábl si vlasy a znovu si dal obě ruce za hlavu a zívl. Popravdě, nebojí se to rodičům říct, ale i kdyby jim to řekl, nic to nezmění a oni s tím taky nic nespraví, takže nač jim to říkat. Ale si by reagovali stejně jako Marcusův otec. "Neber si to tak." Řekl mu a pousmál se. Tak jak teď ležel a díval se do stropu, na malou chvíli zavřel oči.

Pokoj č 3
"PRT o tom jim sice je" přikývl. "Achcich. Ovej " postěžoval si. "Někdy mám pocit že bych radši ani nebyl z bohaté rodiny mám pocit že to přináší jen problémy " povzdechne si.

Pokoj č.3
Luke měl zavřené oči, ale pořád poslouchal. Když si Marcus povzdechl, Luke se pobaveně usmál, ale jeho další věta ho donutila otevřít oči. "Jaké problémy?" Řekl si nahlas pro sebe. On se ještě nesetkal s tím, že by měl nějaké problémy kvůli tomu, že je z bohaté rodiny. Zastává názoru, že bohatí jsou na tom občas stejně jako ostatní. Ale jeho otec ho učil spíše něco jako, že na vrcholu jsou bohatí a pod nimi ti ostatní. Luke se pak koukl na Marcuse. "Da jakého problému tě to dostalo?" Podivil se.

Pokoj č 3
Marcus vykulil oči sakra to jsem neměl nikomu říkat.. pomyslel si a plácl se do čela. "Ehm..do žádného to neřeš.." snažil se to zakecat. Problém to byl kvůli hvězdné letce. A o tom se Lukovi zmínit nemůže..porušil by ten slib co by dal ředitelovi..